height=25 width="700">  
 

Úvod      Něco o mě      Fotky a má práce      Varadero      Hledám

 

Něco o mě a mých plánech

Můj život se začal vyvíjet jako život ostatních. Vyrůstal jsem  s rodiči v rodinném domku a když jsem dokončil základní školní docházku a rozhodoval jsem se co dál budu dělat a čím bych se chtěl živit tak jsem se rozhodl jít ve stopách svého otce který pracoval jako instalatér-topenář. Když jsem vyrůstal a táta mě občas vzal sebou na stavbu,  tak se mi moc líbilo jak se staví panelové domy, jak se spojují materiály, jak se svařuje, a uvědomil jsem si jak je důležité vědět spoustu věcí o materiálech a jejich vlastnostech. Vyučil jsem se v oboru instalatér a měl jsem velké štěstí, že si mě oblíbil můj mistr odborné výchovy a věnoval se mi. Posílal mě k firmám na  různé stavby, kde jsem dělal s řemeslníky a snažil se od nich naučit různé postupy a fígle. Práce i škola  mě šla a bavila, tak jsem se úspěšně vyučil. Po vyučení jsem se rozhodl,že ještě než začnu pracovat tak si odkroutím základní vojenskou službu. Na vojně mě to moc nebavilo, ale už nebylo úniku zpět. Tak jsem stejně jako ostatní počítal dny do civilu. Po skončení jsem byl o rok starší, získal jsem spoustu nezapomenutelných zkušeností a našel pár velmi dobrých kamarádů. Našel jsem si práci v Pražské firmě a začala další etapa mého života. Zaměstnání bylo ze začátku docela dobré, ale po roce začaly problémy s ředitele firmy. Když mi bylo naznačeno, že jim je jedno jestli u nich budu pracovat nebo ne, tak jsem se rozhodl, že si najdu něco jiného, kde mě budou potřebovat a ocení mou práci a znalosti. Měl jsem velké štěstí, že jeden soukromník u nás v Rudné sháněl  zaměstnance. Přišel mi jako dobrý člověk a tak jsem hned nastoupil. Práce byla daleko lepší i lépe placená a skoro vždy jsme si vyšli vstříc a vyhověli si. Byl jsem rád, že můžu u něj dělat a naučit se pracovat s novými materiály a dělaly se práce ke kterým jsem se dříve nedostal. U něho jsem se hodně naučil. Asi po dvou letech začali problémy v komunikaci a nedůvěra. Začal jsem přemýšlet, že bych také mohl podnikat, vždyť jsem si postupem času nakoupil svoje nářadí, auto a nasbíral dost zkušeností. Pár lidí mi říkalo, ať to zkusím a většina říkalo jak je to těžké a byli i tací, kteří mi přáli abych okusil prohru v podnikání. Mě dost lákalo ukázat sobě a ostatním,  že to dokážu. Tak jsem si vyběhal všechna potvrzení, žádosti a 1.10.2005 začal jet sám na sebe. Naštěstí mám pár lidí kteří mě podporují a pomáhají mi. Ještě je těžké říci jestli to bylo dobré rozhodnutí, ale zatím jsem něco vydělal,mám spokojené zákazníky, všechno co jsem udělal tak funguje a snažím se nabízet i ostatním lidem a firmám.

Vždy mě bavilo dělat dobrou a pořádnou práci, která je za mnou vidět. Chci i do budoucna jít tímto směrem. Dělat dobrou práci, přemýšlet nad tím jak to udělat nejlépe, nejlevněji,tak aby to sloužilo dlouhou dobu a aby to za mnou nemusel nikdo předělávat. Chtěl bych ukázat, že mám dobré znalosti v oboru a že si ke mně kdokoliv může přijít pro radu, nebo o žádost abych pomohl, nebo udělal. Vím, že v dnešní době jsou důležité peníze, ale nechci aby byli mým motorem v podnikání. Chci dělat dobrou práci a chtěl bych mít co nejvíce spokojených zákazníků. Občas se mi stává, že se mi dlouhou dobu neozvou lidé u kterých jsem něco dělal a já si lámu hlavu proč. ,,Buďto jsem to udělal špatně a musel to někdo opravovat a oděně, už nic nechtějí, nebo je to udělané tak, že to funguje bez problémů a není důvod mě volat“. Když ty lidi potkám tak se jich ptám jestli to funguje. Dostávám odpovědi, že je to v pořádku a že jsou spokojení. To mě velice těší a jsem rád. 

Mám do budoucna spoustu plánů a představ, jak pomoci lidem když potřebují sehnat dobrého řemeslníka.

Za možná krátkou dobu jsem stačil poznat spoustu lidí. Zjistil jsem, že je jen málo dobrých řemeslníků a ti jsou žádaní. Vždy bych chtěl být mezi těma dobrýma a budu pro to dělat vše co budu moci, protože si myslí, že tudy vede cesta k dlouhodobému úspěchu.

 

 

Ještě bych chtěl poděkovat všem lidem které jsem mohl poznat, něco se od nich naučit a kteří mě v životě pomohli.

Děkuji své rodině za podporu,učitelům kteří mě hodně naučili,přátelům kteří mě pomáhají, a lidem kteří mě doporučují dále. 

 

 

V Rudné 25.1.2006

                                                                                              Jan Bareš